Kachle – základ kachlových kamen
Kachle pro stavbu kamen jsou pálené, na pohledové straně zpravidla glazované výrobky z keramických hmot. Spolu s kamnářskou hlínou a kováním tvoří většinou samonosný plášť kachlových kamen různého druhu.
První kachle vznikaly už od 13. století, ale ploché kachle se objevily až později.
Sortiment se poté rozšířil o rohové a různě zdobené kachle. Původní barvy byly bílá, hnědá, zelená, ale brzy se začaly uplatňovat další odstíny. Často se používaly kachle malované, zlacené či povrchově upravované. První glazury nebyly krycí, ale jen olovnaté, takže byly průhledné a sklovité. Do 19. století se kachle zhotovovaly pouze ručně, strojní výroba nastoupila až na začátku 20. století. Umožnily to naleziště světlých kaolínových hlín, které se pomocí strojů vytlačovaly či lily do forem. Tím se okamžitě rozšířil sortiment kachlů různých rozměrů a vzorů. I dnes se kachle vyrábějí ručně z keramické hlíny nebo bílých kaolínových materiálů. Formy pro výrobu kachlů jsou z lipového dřeva a sádry.
Tvar kachlu se připravuje ve formě
Ruční i strojní výroba kachlů je velmi podobná. Musí se vyrobit sádrová forma buď hladká nebo se vzorem. Hmota se rozmíchá a naleje se do formy. Zpevněný kachel se z formy vyjme, strany, případně další nerovnosti na ploše se ohladí - tomu se říká retuš. Kachel se poté usuší. Po druhé retuši se v peci uskuteční 1. výpal přibližně při teplotě asi 850 stupňů Celsia, takzvaný přežah. Po přežahu jsou kachle připravené ke glazování. Glazura se nanáší stříkáním, máčením nebo natíráním. Keramický kachel je pórovitý a glazura se do jeho hmoty snadno vsákne. Poté se kachle s glazurou vypálí při teplotě nad 1050 stupňů Celsia. To je celý výrobní proces s finální úpravou. Moderní kachle se zrodily v továrnách v německé Míšni.
Glazovaná keramika nás provází od starověku
Glazovaná keramika se vyráběla už před 4 000 lety v Egyptě a Mezopotámii. Glazura je tvrdá, hladká a sklovitá hmota, která nepropouští vodu a usnadňuje údržbu kachlů. Vyrábí se rozemletím příslušných složek na jemný prášek, který se následně smíchá s vodou. Je pevně propojena s kachlem a tvoří jeho vzhled. Rozlišujeme glazury – transparentní, krycí, krystalickou a matnou. Transparentní glazura je průhledná a používá se u kachlů s reliéfem, krycí glazura má rozptýlené mikročástice, které při vypalování zakalí glazuru. Krystalické glazury mají v sobě znatelné krystaly a matné glazury se docilují nižší teplotou.
Kachle akumulují teplo a předávají ho do prostoru
Základní vlastností kachlů je, že akumulují teplo a postupně ho předávají do prostoru. Používají se i jako dekorační prvky. Pohledová plocha kachlu, tedy ta, kde je většinou glazura, se nazývá líc. Protilehlá strana je rub a ostatní plochy jsou styčné. Kachel má na rubu věncovitá žebra, zpravidla s dírkami pro jejich spojování a zpevnění konstrukce topidla.
Základní rozměr kachlů byl do roku 1935 19 x 21 cm a 21 x 24 cm. Dnes se však vyrábějí kachle různých rozměrů, zejména 18 x 18, 20 x 20, 21 x 21, 22 x 22, 22 x 25 či 22 x 28 cm, na přání lze vyrobit kachel nejrůznějších rozměrů.
Kvalita kachlu se zjistí podle zvuku. Volně zavěřený kachel musí při poklepu vydávat jasný zvuk. Matný zvuk je známkou vnitřní vady. Pomůžeme vám pro stavbu kachlových kamen vybrat vhodné kachle.